Složky betonu

Beton nelze vyrobit bez kterékoliv ze základních složek – cementu, vody a kameniva.

CEMENT – srdce betonu

Cement je prášek většinou šedého zabarvení, který po přídavku vody tvoří směs, jež snadno mění tvar a postupně, zhruba za hodinu, přestává být tvárná (ztrácí svoji plasticitu - nastává tuhnutí). Během několika dní získává vlastnosti podobné přírodnímu kameni (proces se nazývá tvrdnutí). Tento cementový kámen je následně schopen odolávat mechanickému namáhání.

Cementy mohou být různého typu. Různé cementy propůjčují betonu různé vlastnosti. Nejznámější, ačkoli v současnosti nikoliv nejčastěji používaný, je portlandský cement (CEM I). Všechny ostatní typy obsahují vždy určité množství portlandského cementu. Typ pak závisí na příměsi, která je k portlandskému cementu v nějakém množství přidávána. Vznikají tak směsné portlandské cementy (CEM II), vysokopecní cementy (CEM III), pucolánové cementy (CEM IV) a směsné cementy (CEM V).

Na našich betonárnách se používají většinou portlandské, portlandské směsné a vysokopecní cementy.

Značení cementů

  • V názvu cementu nalezneme informace o složení cementu, o počátečních a normalizovaných pevnostech
  • Příklady

Portlandský cement podle EN 197-1, pevnostní třídy 42,5 (minimální normalizovaná pevnost cementu v MPa po 28 dnech) s vysokými počátečními pevnostmi.

Portlandský směsný cement podle EN 197-1 obsahující celkové množství strusky (S) a vápence s obsahem TOC ≤ 0,20% (LL) mezi 12 a 20% hmotnosti, pevnostní třídy 42,5 (minimální normalizovaná pevnost cementu v MPa po 28 dnech) s vysokými počátečními pevnostmi.

Vysokopecní cement podle EN 197-1 obsahující vysokopecní granulovanou strusku (S) mezi 81 a 95% hmotnosti, pevnostní třídy 32,5 (minimální normalizovaná pevnost cementu v MPa po 28 dnech) s normálními počátečními pevnostmi, s nízkým hydratačním teplem, síranuvzdorný.

KAMENIVO – kostra betonu

Kamenivo hraje v betonu nesmírně významnou roli. Představuje dvě třetiny až tři čtvrtiny jeho celkového objemu. Propůjčuje betonu lepší objemovou stabilitu a lepší trvanlivost. Kromě toho hraje kamenivo důležitou roli z hlediska pevnosti betonu.

Nejnápadnějším rysem kameniva je jeho zrnitý charakter. Dle maximální velikosti zrn rozdělujeme kamenivo na drobné – písek (betonářské frakce 0/2, 0/4), nebo hrubé (betonářské frakce 4/8, 8/16, 11/22,16/22 apod.) Podle výroby pak na drcené, které vzniká v kamenolomu drcením větších kusů horniny a jejich následným tříděním (nepravidelná zrna s hrubým povrchem), nebo těžené, tj. kamenivo většinou říčního původu (zpravidla zrna oválného tvaru s hladkým povrchem). Následně existují další rozdělení dle vlastností charakterizující požadavky na výsledné vlastnosti betonu. Jsou to například kameniva s nízkou objemovou hmotností (pro lehčené betony) nebo naopak s vysokou objemovou hmotností (pro těžké barytové betony).

Na našich betonárnách používáme většinou frakce kameniv do Dmax22 (maximální horní mez frakce kameniva), a to drcené i těžené.

VODA – krev betonu

Bez vody by nebylo betonu, protože cement by nehydratoval a tedy ani netuhnul a netvrdnul. Ovšem přebytek vody může způsobit snížení kvality betonu, což se týká jak konečných pevností, tak i trvanlivosti. Přidávat vodu do připravené směsi někdy zákazníka láká z jednoho prostého důvodu. Relativní zlepšení zpracovatelnosti betonu. To oceňují zejména pracovníci, kteří beton ukládají. Ve skutečnosti nesnižuje pevnost a trvanlivost betonu přídavek vody sám o sobě, ale vysoký vodní součinitel (poměr vody a cementu). Jinými slovy, pokud to pomůže zpracovatelnosti, může být množství vody zvýšeno. Ale současně s tím je třeba vhodně korigovat i dávku cementu, příměsí a přísad tak, aby bylo vše v ideální symbióze. TO JE TO, CO UMÍME MY – KOUZLO NÁVRHU. Nikdy to ale nevylepší zákazník sám pouhým přidáním vody do směsi přivezené na stavbu. Takovýto postup může mít nedozírné následky!

Je třeba si uvědomit, že zvýšení vodního součinitele o jednu desetinu snižuje výslednou pevnost až o 25 % a zvyšuje riziko smršťování (a tedy vzniku smršťovacích trhlin v betonu). Velice obecně se dá říci, že cca 25 litrů vody do 1 m3 betonu navíc, bez dalších úprav v návrhu receptury, sníží pevnost o cca 5 – 8 MPa. S tím se zhoršují také další vlastnosti betonu – nasákavost, soudržnost kameniva a cementové matrice (tzv. segregace), trvanlivost.

PŘÍMĚSI – výživa betonu

Minerální příměsi by měli být odlišovány od chemických přísad, především proto, že minerální příměsi se vyskytují v práškové podobě (popílky, struska, křemičité úlety či jiné pucolánové látky) a jsou používány ve značně větším množství než chemické přísady. Přidávají se do betonu za účelem zlepšení určitých vlastností (regulace průběhu pevností, zvýšení konečných pevností, zlepšení čerpatelnosti apod.).

PŘÍSADY – vitamíny betonu

Chemické přísady jsou většinou kapalné látky, které se používají v relativně malých množstvích (cca 0,1 – 10 kg/m3) pro zlepšení vlastností čerstvého i ztvrdlého betonu. Podle specifické funkce mohou být rozděleny do následujících kategorií (zde uvádíme příklady přísad nejběžněji používaných na betonárnách společnosti FRISCHBETON s.r.o.):

  • plastifikátory – přísady zlepšující zpracovatelnost betonu a snižující potřebné množství vody,
  • superplastifikátory – přísady silně snižující obsah vody a zlepšující zpracovatelnost betonu,
  • provzdušňující přísady – přísady vytvářející odolnost betonů vůči mrazu a chemickým rozmrazovacím látkám, zejména v silničním, mostním a vodním stavitelství,
  • urychlující přísady – přísady urychlující tuhnutí a tvrdnutí betonu,
  • zpomalující přísady – přísady oddalující počátek tuhnutí betonu,
  • přísady modifikující viskozitu betonu,
  • přísady zamezující smršťování betonu,
  • atd.

Na našich betonárnách používáme přísady od předních světových výrobců – BASF, STACHEMA, MAPEI, CHRYSO apod.


Webové stránky: NETservis s.r.o. © 2017, všechna práva vyhrazena FRISCHBETON      Kontaktujte nás  |  Mapa webu